Tradice z roku 1912

Sokolská jednota v Novém Lískovci vznikala od roku 1912, kdy začala pracovat přípravná komise. V červnu 1914, po zisku místnosti k činnosti v hostinci pana Novotného na Rybnické ulici a náboru členů, byla podána na město Brno žádost o vznik jednoty. Bohužel se rozjezd jednoty zastavili díky první světové válce.

Celkový Pohled na Nový Lískovec před výstavbou sokolovny

Po jejím skončení došlo k plnohodnotnému fungování jednoty. 30. listopadu 1918 bylo oznámeno, že samostatná jednota Sokola v Novém Lískovci vznikla. Jejím prvním starostou se stal Jan Svárovský. Scházela se k nácviku cvičení, které vyvrcholilo veřejnou ukázkou dne 21. září 1919. V roce 1920 se naše jednota poprvé zúčastnila Všesokolského sletu v Praze. Po krátké době od svého založení se stala největším a nejvýznamnějším spolkem v Novém Lískovci. 

Prostory v restauraci začaly být pro činnost jednoty nedostačující, a tak dne 14. 6. 1926 byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny, ještě v tomto roce bylo dílo hotovo a budova předána do užívání. Bylo v ní zázemí pro činnost sportovní (oddíly) i pro kulturní činnost (divadlo, hody, plesy). Byla v ní zbudována také restaurace.

Dobová fotografie Sokolovny z roku 1928

 

V roce 1928 čítal novolískovecký Sokol 58 mužů, 19 žen a několik dětí. K zábavě a především, jako další zdroj finančních příjmů, byla přistavěna k pravému křídlu sokolovny promítací kabina a vzniklo tak první místní kino pod názvem Slunce. Bohužel velkým finančním přínosem se kino nestalo.

Po válce dochází k částečnému obnovení činnosti. Po komunistickém převratu v roce 1948 došlo ke sloučení sokolských jednot i dalších sportovních oddílů do Československého svazu tělesné výchovy, a to včetně jejich majetků. Tím snaha o poválečnou obnovu jednoty skončila úplně.

Nová podoba v moderní době

Po roce 1989 došlo opět k obnovení činnosti Sokola v Novém Lískovci. V rámci jednoty fungovalo několik sportovních oddílů (nohejbal, volejbal, futsal a další). Navrácení sokolovny z majetku ČSTV nebylo soudem umožněno a došlo k jejímu odprodeji Brněnské asociaci futsalu. Činnost oddílů postupujícím časem upadala, až dne 30. 8. 2015 vyvrcholil vyhlášením úpadku jednoty a její dovedení insolvenčním správcem po prodeji majetku jednoty (pozemek) k zániku.


Dne 30. 6. 2016 proběhla valná hromada, která volbou nového vedení a dalších orgánů, umožnila opětovný vznik jednoty. Prvním starostou obnoveného Sokola Nový Lískovec byl zvolen Ing. Jiří Proch. Začátek činnosti bez finančních prostředků, bez majetku, a bez zázemí byl mimořádně obtížný. Postupně se začaly znovu
zakládat sportovní oddíly. V roce 2017 to bylo cvičení žen, v roce 2020 cvičení mužů, v roce 2021 pak oddíl badmintonu a pétanque. V roce 2016 divadelním představením živého betléma zahájil svou činnost také kulturní odbor jednoty. V roce 2019 uspořádal premiérově Slavnosti Nového Lískovce. Tato akce se svým prvním ročníkem stala největší společenskou akcí v městské části. V současnosti má jednota více než 50 aktivních členů a ke své činnosti využívá nejen prostorů bývalé sokolovny na Rybnické ulici, ale i zázemí tzv. staré školy (dnes Bezpečnostně právní akademie) na ulici Zoubkova, školních sportovišť při základních školách Kamínky a Svážná nebo atletického tunelu na Oblé.